Úprava režimu a ozdravění stravy při diabetu

Diabetes mellitus (cukrovka) je u nás velice rozšířené onemocnění. Dle údajů ÚZIS se v roce 2012 v České republice léčilo více než 841 tisíc diabetiků, přičemž téměř 92 % je diabetiků 2. typu. Diabetes je možné léčit, nikoli však vyléčit (a to ani za přispění „zázračných“ potravin či potravinových doplňků). Toto onemocnění navíc často souvisí se vznikem metabolického syndromu a srdečně-cévních onemocnění, která jsou v ČR nejčastější příčinou úmrtí.

Rozlišujeme dva „základní“ typy diabetu – diabetes 1. typu a diabetes 2. typu (dalšími jsou LADA a gestační diabetes). Diabetici 1. typu se vyznačují absolutním nedostatkem inzulínu, díky čemuž dochází ke zvyšování hladiny glukózy (cukru) v krvi. Inzulín je u těchto pacientů nezbytné trvale dodávat. Diabetici 2. typu mají buď sníženou tvorbu inzulínu, nebo se vyznačují stavem, kdy jsou jejich tkáně na inzulín necitlivé. V obou případech dochází ke zvýšení hladiny glukózy v krvi, v případě druhém i ke zvýšení hladiny inzulínu, pak hovoříme o tzv. inzulínové rezistenci. Soudobá léčba i u tohoto onemocnění využívá inzulín, ale často v kombinaci s léky (perorálními antidiabetiky). Pro toto onemocnění je úprava stravování dominujícím léčebným opatřením.

V prevenci diabetu 1. typu se intenzivně hovoří o pozitivním vlivu dlouhodobého kojení a oddálením zařazování kravského mléka do kojenecké výživy. U diabetu 2. typu můžeme účinnou prevencí zabránit jeho vzniku, případně projevy onemocnění výrazně oddálit. Základem prevence je přitom správná životospráva zahrnující úpravu stravovacích návyků, zvýšení pohybové aktivity a zvládání stresu.

Léčba – diabetická dieta

Diabetická dieta patří mezi základní léčebné prostředky terapie diabetu. Správná dieta pomáhá stabilizovat hladinu glykémie, ale také předcházet komplikacím diabetu a dalším přidruženým zdravotním problémům s diabetem často spojeným. Správnou dietou a jejím dodržováním můžeme také řadě komplikací účinně předcházet nebo jejich projevy výrazně oddálit. I v dietní léčbě diabetu je však třeba rozlišovat diabetiky 1. a 2. typu. Základní rozdíly v dietě mezi jednotlivými typy diabetu můžeme shrnout do několika bodu:

–          rozvržení jídel v průběhu dne, počet denních dávek jídla

–          množství sacharidů ve stravě

–          energetická hodnota stravy

Dietní léčba diabetika 1. typu

Cílem dietní léčby diabetika 1. typu je především ovlivnění hladiny krevního cukru (glukózy) a to jak nalačno, tak po jídle, dosažení či udržení hodnot krevních tuků, zajištění potřebné dávky energie a oddálení, vzniku diabetických komplikací.

U diabetika 1. typu je kladen velký důraz na pravidelnost ve stravování, a dávkování inzulínu podle aktuálních glykémií. Energetická hodnota stavy by měla být přiměřená skutečné potřebě, aby se udržovala ideální tělesná hmotnost. Složení jídelníčku by mělo vycházet ze zásad stravy v rámci zdravé životosprávy, tzn., že by v něm neměly, kromě přiměřeného množství sacharidových potravin (pečiva, rýže, těstovin – lépe v celozrnné variantě – a brambor), chybět mléčné výrobky (nejlépe zakysané), maso s preferencí libových mas, drůbeže a ryb (včetně tučných pro obsah nezbytných nenasycených mastných kyselin), kvalitní tuky rostlinného původu (rostlinné oleje a produkty z nich vyrobené, např. margaríny). Nezanedbatelnou roli sehrává pitný režim, který je také potřeba do jídelníčku započítávat.

Dietní léčba diabetika 2. typu

Více než 90 % diabetiků 2. typu je obézních, proto je většinou třeba diabetickou dietu sestavit tak, aby měl redukční charakter. Úpravou tělesné hmotnosti se velice často upraví i glykémie. I u diabetiků 2. typu je třeba kontrolovat příjem sacharidů a zaměřit se na jejich výběr. Jedná se zejména o výrazné omezení cukru a potravin cukr obsahujících. Dávku sacharidů by měly pokrývat nejlépe celozrnné pečivo, brambory, rýže natural, celozrnné těstoviny. Dále ovoce a zelenina (s preferencí zeleniny). Strava s vyšším podílem vlákniny (a tím i nízkým glykemickým indexem) je stěžejní. U obézních diabetiků je možné ponechat pouze 3 hlavní chody, obvykle se však doporučuje rozdělit stravu do 4-5 menších denních dávek. Kromě příjmu sacharidů je třeba se u tohoto typu diabetu zaměřit i na příjem tuků. Množství tuku je třeba udržet v rozmezí 30-35% z celkové dávky energie a věnovat se zejména jejich výběru. Ve stravě by měly převažovat tuky rostlinného původu (rostlinné oleje a produkty z nich vyrobené, např. margaríny). Strava diabetika 2. typu opět musí vycházet ze stravy v rámci zdravé životosprávy.

V prevenci diabetu 2. typu hraje určitou roli také genetická dispozice, ale za dominantní příčinu je považován životní styl a stravování. Proto je největší podíl zodpovědnosti na každém, jak s potenciálním rizikem vzniku onemocnění „naloží“. Úpravou životního stylu je možné i genetickou dispozici ovlivnit ve svůj  prospěch.

Diabetickou dietu je nezbytné doplnit pravidelnou pohybovou aktivitou. Pravidelná pohybová aktivita má řadu pozitivních vlivů, které se v prevenci, ale i léčbě diabetu uplatňují:

  • pomáhá vyrovnat poměr mezi příjmem a výdejem energie, který je důležitý pro udržení optimální tělesné hmotnosti, případně se účastní při redukci hmotnosti, kdy by měl výdej energie (v podobě pohybu a práce) převyšovat příjem (strava)
  • snižuje inzulínovou rezistenci
  • snižuje krevní tlak
  • posiluje svaly, včetně srdečního
  • pomáhá udržovat tělo v kondici
  • pomáhá regulovat hladinu cholesterolu v krvi, podílí se zejména na zvyšování „hodného“ HDL cholesterolu
  • podílí se na tvorbě imunity – posiluje imunitní systém
  • pomáhá odbourávat stres

Aby byl pohyb účinný, je třeba se mu věnovat pravidelně, nejlépe každý den alespoň 30 minut. Nemusí se však jednat o žádné velké sportovní výkony, i svižnější procházka, chůze po schodech místo jízdy výtahem či vystoupení z autobusu o zastávku dříve, je skvělý způsob, jak míru pohybu zvýšit.

Jak jídelníček správně sestavit a upravit celkovou životosprávu je vhodné konzultovat s nutričním terapeutem, který dokáže pomoc nejen se sestavením vhodné stravy, ale doporučit režim s ohledem na věk, fyzickou aktivitu a, v neposlední řadě, s ohledem na aktuální zdravotní stav.