Dieta při antikoagulační léčbě

Dieta se používá při léčbě antikoagulancii (léky snižující krevní srážlivost – warfarin, heparin), u pacientů s trombózou (přítomností krevní sraženiny) nebo preventivně u pacientů, u kterých je vysoké riziko vzniku trombózy. Při této léčbě sehrává důležitou roli vitamin K.

Vitamin K

Vitamin K je nezbytný pro tvorbu bílkovin, které zajišťují srážení krve. Dále je důležitý při tvorbě a udržení kostí hmoty a přeměně glukózy na glykogen (zásobní sacharid). Jedná se o vitamin rozpustný v tucích, nemění se tepelnou úpravou. Není v těle uložen do zásoby, ale recykluje se v těle, tím se předchází kolísání jeho hladiny. Antikoagulancia brání recyklaci vitamínu K a tím zpomalují srážení krve.

Dieta při antikoagulační léčbě by měla vycházet ze zásad stravy v rámci zdravého životního stylu, přihlížet k dalším případným současným onemocněním (cukrovka, zvýšená hladina cholesterolu v krvi apod.) a zohledňovat také současné stravovací zvyklosti pacienta. Je založena na stabilním příjmu vitaminu K tak, aby jeho obsah ve stravě nekolísal. Dále je třeba počítat s tím, že horečka, průjem, náhlé snížení tělesné hmotnosti a alkohol zvyšují účinek antikoagulancií. Sestavení diety patří do rukou odborníka – nutričního terapeuta.

Dávka antikoagulancií se stanovuje tak, aby dostatečně snížily riziko trombózy a přitom ještě významně nezvýšily riziko krvácivých komplikací. Zda je dávka léků pro pacienta správná, určuje laboratorní test – protrombinový čas (Quickův test). Jeho výsledek je udáván jako INR (mezinárodní normalizovaný poměr). U osob léčených warfarinem stanoví lékař léčebné rozmezí (dle pacientovy choroby), které je zpravidla 2,0-3,0 nebo 2,0-3,5 nebo 2,5-3,5. Při poklesu INR pod dolní hranici je účinek warfarinu nedostatečný a hrozí riziko vzniku trombóz. Při INR nad horní hranicí je účinek warfarinu nadměrný a pacient je ohrožen krvácivými komplikacemi.

Co může ovlivnit hladinu INR:

-          příjem potravin s vysokým obsahem vitaminu K
-          náhlá změna příjmu potravin s významným množstvím vitaminu K = zvýšení i snížení obsahu vitamínu K ve stravě
-          pití bylinných čajů, zeleného či kopřivového čaje
-          užívání potravinových doplňků s vitaminy, preparáty a nápoje obsahující rostlinné extrakty, např. Ginko bilobu, třezalku
-          užívání antibiotik či zahájení léčby probiotiky
-          užívání vitaminu K v kapkách
-          užívání léků, které mohou ovlivnit hladinu vitaminu K, hladinu antikoagulancií v séru nebo léky, které mohou ovlivnit krevní srážlivost
-          horečnaté onemocnění
-          průjmy

Zdroje vitaminu K

U zdrojů vitaminu K je třeba přihlížet nejen k jeho obsahu v dané potravině, ale také k tomu, jaká je běžná konzumovaná dávka (hodnoty ve 100 g nemusí být pro sestavení jídelníčku směrodatné – některé potraviny konzumujeme v běžné porci v gramovém některé v o řádech větším množství, např. koření vs. zelenina) a případnou tepelnou úpravu, která může množství vitaminu K také ovlivnit.

Zelenina

Vysoké množství vitaminu K obsahuje listová zelenina, nevíce pak kysané zelí, které je při dietě naprosto nevhodné. Dalšími významnými zdroji jsou kapusta, špenát, čínské zelí, hlávkový salát, polníček, rukola aj. Jako samostatný pokrm by se neměla používat brokolice a květák. Velké množství vitaminu K obsahuje i zelená petrželka, kopr a řeřicha, která se však většinou podává v minimálním množství na dochucení, ozdobení. Mezi zeleninu s nízkým či relativně nízkým obsahem vitaminu K a tedy bezpečnou patří mrkev, celer, petržel, ředkvičky, zralá rajčata, okurky, papriky. Vhodné jsou také brambory a žampiony.

Ovoce

Ovoce můžeme (kromě sušených švestek, manga, kiwi, ostružin a malin) zařadit mezi potraviny s nízkým obsahem vitaminu K.

Maso a další živočišné produkty

V kuřecím a krůtím mase obsah vitaminu K  kolísá, a to s ohledem na krmivo. Stejný problém je i u masa hovězího. Je tedy třeba regulovat jejich množství v jídelníčku. Výhodnější, z pohledu obsahu vitaminu K, je maso vepřové, nicméně jeho častou konzumaci je třeba zvážit s ohledem na množství přijatého tuku. Vysoký obsah vitaminu K najdeme v játrech, kterých by se měli pacienti vyvarovat.

Tuky

V tucích je rozdílný obsah vitaminu K. Vhodné je preferovat řepkový či slunečnicový olej, v oleji olivovém a sojovém je množství vitaminu K vyšší. Záleží ale také na celkovém zkonzumovaném množství.

Vejce

Vitamin K je obsažen pouze ve vaječném žloutku. Je proto třeba dbát na množství – povolen je 1 ks za den.

Chléb a pečivo

Jsou s ohledem na vitamin K naprosto bezproblémové.

Luštěniny

Obsah vitaminu K v cizrně, sóje a výrobcích z ní není jednoznačný (liší se dle použité literatury). Proto je vhodné u těchto potravin dodržovat stabilní množství, aby jejich příjem ve stravě nekolísal.

Nápoje

Z nápojů je třeba omezovat bylinné čaje, zejména zelený a kopřivový čaj, případně odvar z třezalky. U alkoholu záleží na zvyklostech pacienta – lze tolerovat 1 drink denně (1/2 l piva, 2 dcl vína nebo 0,5 dcl destilátu). Vyšší množství se zdá být rizikové. Povolení konzumace alkoholu (zejména s přihlédnutím k přidruženým onemocněním) je nutné konzultovat s ošetřujícím lékařem.