Kardiovaskulární onemocnění

slovník A B C D E F G H CH I K L M O P R S T V Z Ž

Co to jsou kardiovaskulární onemocnění?

Kardiovaskulární onemocnění jsou v širším slova smyslu všechny vrozené či získané choroby srdečního svalu, cév vedoucí krev od srdce k tělním orgánům (tepen, tepének a vlásečnic) a cév vedoucích krev zpět k srdci (žil). Často však tímto názvem označujeme pouze choroby srdečního svalu (srdce) a tepen a v ještě užším smyslu choroby způsobené pouze kornatěním a ucpáváním/uzavíráním tepen – aterosklerózou.

Pro účely tohoto slovníku pod pojem kardiovaskulární onemocnění zahrnujeme především aterosklerózu srdečních tepen (vyživujících srdeční sval) způsobující okamžitou (infarkt myokardu) či postupnou (angina pectoris) nedokrevnost srdečního svalu, nedokrevnost mozku (mozkové příhody/mrtvice), nedokrevnost dolních končetin.

Proč o kardiovaskulárních onemocněních tolik mluvíme?

Ze tří hlavních důvodů:
1. Mohou nás zabít či vážně zmrzačit; na rozdíl od některých dalších onemocnění, která nám pouze znepříjemňují život (bolesti zad). Infarkt myokardu například zabíjí náhle (poruchou srdečního rytmu, náhlým roztržením poškozeného srdce) i postupně (selháním srdce). Mozková příhoda nás může trvale zmrzačit: upoutat na vozík, poničit naši řeč a myšlení. Při výrazné nedokrevnosti dolních končetin pak o ně můžeme přijít.
2. Jsou velice častá (více než polovina z nás na ně zemře, další části výrazně zhorší kvalitu života – viz předchozí odstavec).
3. Lze jim až z devadesáti procent předcházet. Stačí si opatřit informace (například zde) a pak pouze na základě vlastního rozhodnutí zahájit zdravý životní styl (nekouřit, zdravě jíst, věnovat se zdravému pohybu, udržet si ideální váhu).

Zajímá-li Vás, jakou roli v prevenci srdečně-cévních onemocnění hrají tuky, přečtěte si rozhovor s MUDr. Janem Piťhou, kardiologem pražského IKEM

 

Tuky a jejich role v prevenci srdečně-cévních onemocnění

Tuky a jejich role v prevenci srdečně-cévních onemocnění
MUDr. Jan Piťha, kardiolog pražského Institutu klinické a experimentální medicíny.

Srdečně-cévní onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Onemocnění srdce a cév mají na svědomí více než 58% všech úmrtí. Postihuje muže i ženy, často v nejproduktivnějším věku. Vzhledem k tomu, že tato onemocnění jsou v raných fázích bez zjevných příznaků, jednoduše nebolí, jsou veřejnosti více známy až závažné stavy jako např. angina pectoris, srdeční infarkt. Jejich vznik a vývoj lze u mnoha pacientů výrazně ovlivnit změnou životosprávy a omezením rizikových faktorů (prolink na rizikové faktory). Pokud se chováme „slušně“, můžeme riziko KVO ovlivnit z 80 – 90 %. Příkladem nám může být Japonsko, kde bylo zaznamenáno desetkrát méně infarktů než v ČR. Podle mne a podle názorů dalších odborníků je hlavní příčinou zdravá (jiná) výživa a zdravější životní styl (hodně ryb a více rostlinných tuků v jídelníčku).

Zdravá výživa – to je tedy výživa mimo jiné bez tuků?

V žádném případě. V minulosti sice lékaři doporučovali omezovat obecně všechny tuky, ale nyní již zhruba desítky let už mluvíme o tom, že srdečně-cévní onemocnění způsobuje hlavně nadbytek živočišných tuků. Řada lidí se však toto mylné doporučení zapamatovala a vzala doslova, takže tuky nejí vůbec.
V této souvislosti bych se rád zmínil o rozsáhlé studii, kterou jsme uskutečnili v IKEM, při níž jsme se ptali laických respondentů na jejich názor ohledně množství tuků v potravě. Vyděsilo nás, když zhruba 60 procent respondentů uvádělo, že tuky by měly tvořit cca 15%, jedna třetina dokonce tvrdila, že tuky by se neměly jíst žádné.

Proč jsou tedy tuky důležité?
Tuky nám zajišťují, abychom měli dobrou tepelnou izolaci. Pomáhají nám v tom, abychom neměli tak těžké úrazy – je to určitá výstelka v našem organismu, která chrání i naše vnitřní orgány, jako jsou třeba ledviny či játra. Rovněž se podílejí na tvorbě hormonů, které jsou rovněž zásadní pro dobré fungování našeho těla, a pomáhají nám vstřebávat životně důležité vitaminy. A co je nejdůležitější – jsou výrazným a nejefektivnějším zdrojem energie. Jejich relativně malé množství obsahuje zásoby energie na poměrně dlouhou dobu. V tom je ale právě ona zrada – příroda nás vybavila mechanismem, díky němuž si naše tělo ukládá tuky „na horší časy“, které ale v současné době povětšinou nenastávají, a tak nám tuky hezky zůstávají a přibývají. Problém je i v tom, že nám tuky chutnají. I to je dílo přírody – to ona zařídila, že nám chutnají.
Asi tedy bude i tady platit, že všeho s mírou, že? Jaká je správná míra u tuků?
Tuky by podle názoru odborníků měly tvořit zhruba asi 30 procent celkového energetického příjmu dospělých, 40 procent u dětí. V ČR je průměrná hodnota u dospělé populace zhruba na úrovni 40 procent. Naopak absolutní minimum, které potřebujeme pro správné fungování organismu, je 15 procent. Pokud jde o to, jaké tuky si vybírat, tak platí následující pravidlo třetin, které se docela dobře pamatuje: tuky by měly tvořit třetinu celkového energetického příjmu, přičemž třetina těchto tuků by měla představovat živočišné tuky, dvě třetiny by měly být rostlinného původu.
Já mým pacientům např. s mírně zvýšenou hladinou cholesterolu doporučuji, aby si udělali 1 až 2 bezmasé dny v týdnu nebo 2 dny v týdnu bez živočišných tuků (máslo, sádlo). Myslím, že to by mohlo u většiny naší populace stačit. Ani v ostatních dnech by se samozřejmě konzumace živočišných tuků neměla přehánět, i když rozumná míra u zdravých osob je přípustná. Obecně ale platí, že je vhodný větší příjem rostlinných tuků (rostlinné oleje a margaríny).
A jak by měl vypadat takový jídelníček, po němž bude naše srdce zdravé?
K snídani se doporučuje ovocný čaj nebo sklenka nízkotučného mléka, k tomu chléb, nízkotučný sýr a rajské jablko. Ke svačině ovoce nebo zeleninu, k obědu je zcela ideální kuře (rozhodně ne obalované, smažené), brambory a poměrně velké množství zeleniny. Ovoce a zeleniny bychom měli ostatně sníst pět porcí denně (jedna porce zhruba jedno jablko).K odpolední svačině je opět vhodné ovoce nebo zelenina, k tomu chléb nebo celozrnné pečivo. Večeře by měla být lehká – např. ryba s lehkou přílohou. Rozhodně se vyplatí vyhýbat se klasickým českým přílohám jako jsou knedlíky a dávat přednost bramborům, zelenině a ovoci.
A neexistují nějaké výživové doplňky, které by nám pomohly cholesterol snižovat?
Na to se ptá obrovské množství lidí. Podle mého je nejlepším doplňkem běh za potravou a běh po potravě. Pokud se alespoň 30 minut třikrát týdně budeme hýbat, uděláme pro své zdraví daleko více než hledáním pilulek na snížení cholesterolu.