slovník A B C D E F G H CH I K L M O P R S T V Z Ž

Makrobiotika
Na otázku, zda makrobiotika (nebo striktní vegetariánství=veganství) pomáhá zlepšit zdravotní stav, nelze odpovědět jednoduše. Z jedné strany je výhodou těchto výživových směrů vysoký přísun ovoce a zeleniny a nízký obsah tuků v jídelníčku. Velké množství důležitých živin ale naopak chybí. Záleží tedy velice na tom, jaké jsou vaše znalosti ohledně zdrojů bílkovin, vitaminů a minerálních látek, abyste nebyli vystaveni jejich nedostatku.

Bílkoviny – rostlinné potraviny mohou být dobrým zdrojem bílkovin, záleží však na tom, jak jsou spolu zkombinovány. Kompletní bílkovinu vytvoří například bílkoviny sóji a pšenice.
Minerální látky – vysoký příjem vlákniny typický pro makrobiotiku (až 60 g- tedy dvojnásobek doporučené denní dávky) může narušit vstřebávání vápníku, zinku a železa i tehdy, pokud by jich bylo ve stravě dost.
Vitaminy – jednou z nejpádnějších výtek vůči makrobiotice je zákaz konzumace plodin z jiného pásma. V zimě tedy nelze jíst jižní ovoce a podobně. Pokud porovnáváme obsah vitaminu C v mandarinkách a jablkách, stačí na krytí denní dávky buď 2 mandarinky nebo 2 kg jablek. Samozřejmě, že doporučované zelí je také dobrým zdrojem vitaminu C, ale denně by bylo zapotřebí nejméně 200 g čerstvého a znamenalo by to jíst toto množství zelí každý den. Makrobiotika tedy (zbytečně) zužuje možnosti výběru v rámci ovoce a zeleniny.
Jak makrobiotika, tak vegetariánství doporučuje mnoho zdraví prospěšných potravin (tofu, tempeh, seitan apod.). Tyto potraviny je však lépe zařadit do smíšeného jídelníčku.