Režimová opatření při hypertenzi (vysokém krevním tlaku)

Hypertenze je trvalé zvýšení krevního tlaku nad stanovenou hranici 140/90 mmHg. Výskyt hypertenze u dospělé populace v České republice se pohybuje mezi 20 až 25 % (závisí na definici hypertenze, věku, pohlaví). U mladších padesáti let je častější u mužů, nad padesát let je výskyt vyšší u žen.

Vysoký krevní tlak zvyšuje riziko cévních komplikací, především pak cévních mozkových příhod (iktů neboli mozkových mrtvic) a ischemické choroby srdeční. Všechny tyto choroby souvisejí s kornatěním tepen (aterosklerózou), které přítomná hypertenze urychluje.

Velice důležitou roli v léčbě sehrává dodržování zásad zdravého životního stylu, kterými lze dosáhnout mnoho. Jedná se zejména o následující zásady:

  • Zanechání kouření

Kouření je dalším z nezávislých rizikových faktorů onemocnění srdce a cév, a proto je vhodné se kouření cigaret (nejen při hypertenzi) vyhýbat.

  • Snížení tělesné hmotnosti u osob s nadváhou a obezitou

U hypertoniků se často vyskytuje zvýšená tělesná hmotnost. Její snížení může vést, samo o sobě k optimalizaci krevního tlaku. Je třeba si uvědomit, že každé snížení hmotnosti je pozitivní, není tedy třeba si klást nereálné cíle.

  • Dostatečná tělesná aktivita (30–45 min 3x – 4x týdně)

Pravidelná vhodná pohybová aktivita pomáhá krevní tlak snižovat, mimo jiné také posiluje srdečně-cévní systém, pomáhá při léčbě obezity.

  • Snížení nadměrné konzumace alkoholu (u mužů do 30 g/den, u žen do 20 g/den)

Nadměrná konzumace alkoholu zvyšuje krevní tlak. Za „neškodné“ množství je odborníky považováno množství zhruba ½ l nízkostupňového piva, 2-3 dl vína nebo 5 cl destilátu za den, přičemž u mužů je tolerance vyšší než u žen. Toto množství nelze kumulovat (tedy nelze si v pátek dát dávku za celý týden).

  • Omezení příjmu soli do 5–6 g/den

Soli přijímáme obecně větší množství, než náš organizmus potřebuje. Při snížení spotřeby soli je potřeba se zaměřit nejen na potraviny slané či solené, ale také na potraviny ve slaných nálevech, slané sýry, uzeniny, konzervy, kořenící směsi, některé instantní a dehydrované výrobky, minerálky. Toto omezení je velmi důležité a ve vazbě na obvyklou konzumaci v České republice znamená konzumovat polovinu obvyklého množství.

  • Zvýšení konzumace ovoce a zeleniny

Každý den je třeba sníst až 1 kg zeleniny a ovoce dohromady, s větším podílem zeleniny než ovoce. Nejlépe se to podaří, pokud ke každému dennímu jídlu sníte porci.

  • Snížení celkového příjmu tuků, zejména nasycených

Tuky je třeba (zejména při souběžné obezitě) omezovat, nikoli ale vylučovat. Velice důležitý je jejich výběr. Omezit je třeba „špatné“ tuky obsahující nasycené a transmastné kyseliny (máslo, sádlo, slanina, ale také tuky v uzeninách, tučném mase a tučných mléčných výrobcích, ale také v některých cukrářských a pekárenských výrobků, jako jsou některé druhy jemného a trvanlivého pečiva, sladké pečivo, zákusky apod., zejména ty s náplní či polevou) a preferovat tuky „dobré“, s obsahem nenasycených mastných kyselin. Ty najdeme v rostlinných olejích a výrobcích z nich vyrobených, např. margarínech, dále tucích ryb, ořeších a semínkách. Některé z těchto tuků jsou esenciální (nezbytné), tedy takové, které si náš organizmus neumí vytvořit sám a musíme je proto přijímat ve stravě.

Dalším způsobem léčby hypertenze je léčba farmakologická, tedy podání léků snižujících krevní tlak (antihypertenziv). Ty jsou několikerého typu a platí, že jejich podání by mělo být individuálně zhodnoceno podle toho, jaký pacient je bude užívat.

Definice a klasifikace jednotlivých kategorií krevního tlaku (v mm Hg):

Kategorie

Systolický tlak

Diastolický tlak

optimální < 120 < 80
normální 120–129 80–84
vysoký normální 130–139 85–89
hypertenze 1. stupně (mírná) 140–159 90–99
hypertenze 2. stupně (středně závažná) 160–179 100–109
hypertenze 3. stupně (závažná) ≥ 180 ≥ 110
izolovaná systolická hypertenze ≥ 140 < 90