Třetina veškerého vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí nebo znehodnotí. Kdyby byly tyto potraviny zachráněny, nasytily by asi tři miliardy lidí. V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kg vyhozeného jídla za rok.

Skoro o polovinu jídla víc vyhodí ti, kdo žijí sami. Lidé žijící v domácnosti ve větším počtu obvykle zacházejí s potravinami hospodárněji, jednotlivci často nakoupí víc, než jsou schopni sníst.

Cílem běžného spotřebitele by však nemělo být jen omezení plýtvání potravinami, ale také co nejlepší využití jejich nutričních vlastností, zejména díky vhodnému zacházení. Důležitou roli přitom hrají reálné možnosti, finanční otázka i kulinární gramotnost.

Článek, na kterém spolupracovala PhDr. Tamara Starnovská, se věnuje životosprávě žen a jejím specifikům.

Délka života žen se prodlužuje, nejdelší je u žen na Vysočině a v Praze – 82,95 let. To vybízí k nastavení životního stylu tak, aby ženy mohly prožít tyto roky v co nejlepší kondici a přiměřeném zdraví. Kvalitu života, tedy kladné vnímání vlastní existence, lze kromě pozitivního myšlení nebo psychické pohody významně ovlivnit celkem snadnými změnami životního stylu v čele s úpravou jídelníčku a pitného režimu.